Tenerife den za dnem

1. Shromáždím si tady v pár příspěvcích místa a momenty, abych se k tomu mohla zpětně vrátit.

středa 20.12. / Celý den na cestě

Letíme z Prahy do Barcelony s hodinu a půl zpožděním, na letišti píšu maily a dáváme si pivo. V Barceloně máme 5 hodin na přestup, což i se zpžděním pořád vychází dobře, i když musíme ven a znovu se odbavit kvůli zvlášť koupeným letenkám.

Na TFS přilétáme v půl jedné ráno, domluva s Pietrem z hostelu Los Amigos funguje a kolem jedné jsme na místě.

čtvrtek 21.12 / La Mareta

Snídaně v ceně, takže na ni vstaneme i přes krátkou noc. Pořád hodně pracuju, ale už v teple a poklidném prostředí zahrady hostelu Los Amigos. Loni jsem byla na hlavním “domě”, teď jsme o ulici vedle v druhém “Yoga & Wellness”, který je o poznání klidnější. Odpoledne procházka přes pláž do blízkého nákupního centra, pak vaříme na hostelu a sledujeme šílené zprávy z Prahy a večer si dáváme pivo v hlavním spoelečném prostoru hostelu.

pátek 22.12. / La Mareta

Dlouho spíme, tělo se zotavuje z rozdílných teplot a nastavuje se na spoň trochu odpočinkový mód. Práce je už snad opravdu méně. Na hostelu dojídáme zbytky a v podvečer jdeme na procházku do blízké vsi Los Abrigos, kde neodoláme pánvi mořských plodů pro 2. Víc jídla, než bylo třeba, ale zas je to první mořská příležitost.

sobota 23.12. / přejezd do Candelarie

Vstáváme kvůli checkoutu dřív, než bychom chtěli. Ale je krásně, procházka do El Medana na autobus, poprvé se koupeme v moři a v Medanu chytám autobus směr San Isidro, kde se přestupuje směr sever. V Candelarii jsme v podvečer, jdeme se krátce projít, nakoupit, uvařit. Je to menší letovisko, ale nemá to až takový turistický punc, spíš poklidné městečko, kde se nejspíě nic neděje. Bydlíme v bytě (přes booking), který má dobrou dispozici a umístění, ale spoustu malých problémů (jako krátkou postel, ucpanou sprchovou hlavici, absenci jakéhokoliv ostrého nože nebo vývrtky (ok, ta by byla bonus) atp.). Ale bylo to relativně levné a místo je super, takže se to dá odpustit.

vyhled z bytu, ulicka pod nim a nabrezi:

neděle 24.12. / Candelarie

Opět dlouho spíme, mám trochu rýmu a jsem celkově pořád dost unavená. Odpoledne procházka po městě, včetně místního betlému, má více než 500 figur a obsahuje nejrůznější význačné občany. Směřujeme na pláž, ale když tam dojdeme, není to úplně nejhezčí místo, taky je trochu větrno, tak se nevykoupem a jdeme domů uvařit večeři a trochu naplánovat další dny. Ale úspěchem je nákup opalovacího spreje, ten se bude hodit. Fascinuje mě vánoční výzdoba, kromě obligátních světýlek hodně lezoucích santů do balkonů a oken a pak praporky s obrázkem jezulátka, to je hodně časté.

pondělí 25. 12. / Candelarie a okolí

Dneska vyrážíme na procházku po okolních kopcích (ze vsi Arafo, přes Araya do , trochu jako test před plánovaným výletem do pohoří Anaga, což se ukazuje extrémně praktické. Jednak je to krásná procházka a pak taky si vzpomenu, jak se v kopcích mám chovat, zastavit se než se rozhlédnu a podobně. Jednou se vydáme zkratkou, která samozřejmě zkratka úplně není a nakonec se na značenou trasu ještě s nadšením vracíme. Vidíme první kozu tohoto pobytu. Po nváratu si dáváme jídlo v restauraci, opět věci z moře, je to takové normální, ale i tak zážitek.

Přemýšlím hodně o smyslu “dovolené” jako pojmu a svý schopnosti udělat si volno, která je řekněme spíš mizivá. Jsem hodně ráda, že jsem rezervovala hned na začátek těch 7 nocí napevno někde, protože bych se ani rychleji nebyla schopná nastavit na cestování a i když by to určitě bylo zábavný, tak taky hodně vyčerpávající. Cítím, že potřebuju tenhle čas pro to se nějak srovnat, maličko přepnout a odpočívat bez nároku na zažívání spousty věcí. Ale trochu si musím říkat, že je to ok, že to není chyba nevyužívat na maximum ten čas mimo ČR pro zážitky jeden za druhým. Jsme tady na tak dlouho, že to je (hodně v malým) trochu jako tady žít – taky se člověk pořád někam nežene.

úterý 26.12. / Candelarie a výlet do Santa Cruz de Tenerife

Ráno pereme věci, pračky tady mají všechny byty na střeše v k tomu určených kójích a prádlo se pak suší taky na střeše na šňůrách. Po poledni vyrážíme do nedalekého hlavného města Santa Cruz primárně sehnat pár věcí na další dny, které chceme strávit venku. Částečně se to daří, kupujeme malé karimatky, částečně ne – plynovou kartuši se sehnat nepodaří (ale nakonec se bez ní v pohodě obejdeme). Město je takové velké a chladné a nějak mi nesedne, je mi taky zima, protože jsem neodhadla jaký vliv mají vysoké domy na slunce (ano, nesvítí tam na ulicích). Vrací se mi rýma a obecně je to trochu frustrující den.