Tenerife den za dnem 2

středa 27. 12. / Anaga den 1

Ráno odjíždíme brzo přes Santa Cruz do vesnice Igueste de San Andrés, kde startujeme výstup. Ještě před odjezdem z Candelarie si konečně dáme churros, které na nábřeží prodávají, ale není to sladká varianta, “pouze” osmažené těsto, hodí se nám pak během celého dne jako snack, ale je to trochu smutek. Do Igueste už vedou první a rozhodně ne poslední serpentiny našeho pobytu, silnice na útesu a je to nádhera. Pak jdeme nějakou dobu do kopce a z kopce, nejvyšší bod máme cca 700 mnm, ale cesta není snadná, taky s baťohy s plnou polní jdeme pomaleji než bychom čekali. Ale jsem nadšená, je to pro mě něco jako celodenní meditace.

Po 8 hodinách na konci naší trasy u pláže Roque de Bermejo jsem tedy ráda, že jsme došli. Najdeme si místo na spaní v závětří kousek od moře mezi domky (kde nikdo trvale není, kromě nás spí v okolí ještě asi 5 dalších lidí). Večeříme za svitu čelovky a noc je klidná, po dlouhé době spaní venku je fajn, zima není, člověk vidí hvězdy a ráno červánky..

čtvrtek 28. 12. / Anaga den 2

Dopoledne snídáme na pláži, na plavání to není, jen proskočení mezi vlnami. Všichni mezitím odejdou, tak to máme celé pro sebe. Pak se vracíme opět do kopce (do vesnice Chamorgy, kterou jsme procházeli už včera) cestou kolem majáku. Potkáváme jednoho havrana, který asi hlídá maják a působí trochu hrůzostrašně, několik Čechů a nakonec dojdeme šťastně do Chamorgy, kde si v místní hospodě dáme kromě kafe jeden z nejlepších koláčků celého výletu – nějaké těsto s jakoby citronovou polevou, nevím, ale je to skvělé, kupuju i s sebou. Odpoledne pokračujeme směrem k pláži Benijo, původně chceme jít po žluté přímo, ale nakonec volíme kratší cestu do vsi El Draguillo a pak rovnější cestu po silnici. Večeříme v Beniju v místní hospodě skvělé jídlo, nikdo moc nemluví anglicky, ale vlastně je to úplně jedno. Potkáváme další Čechy, kteří také chtějí spát na pláži jako my. Už pod rouškou tmy (ale je úplněk, takže světlo téměř jako ve dne) hledáme místo v písku a usínáme.

pátek 29.12. / Anaga den 3, přesun do La Laguny

Dopoledne na pláži je nádherné, nějakou dobu čekáme až přijde slunce, ale jsme na severním pobřeží, takže na pláž dosvítí až kolem poledne. Koupeme se, vlny jsou taky velké a je to zase jen na pobíhání mezi nimi, ale i to je super, na písečném podkladu extrémně příjemné. Kafe nad pláží a přesun na autobus do Roque de Las Bodegas, autobus nestihneme, tak si dáváme jídlo v místní restauraci a je to jedno z nejepších – krevety na česneku a “broken eggs” – směs brambor, klobásy a volského oka. Po cestě vidíme víc taky hezkých pláží, ale je na nic mnohem víc lidí, zase tady jezdí autobus přímo ze Santa Cruz, kdežto do Benija musí člověk dojít a ještě jít dolů po spoustě schodů.

Tady je trasa toho dvoudenního výletu: https://mapy.cz/s/fedavenuza

Odpoledne se dopravujeme do San Cristobal de la Laguna, kde máme na jednu noc pokoj u Nazareta – nevíme, zda muž či žena, ale pokoj je fajn a stejně nám jde hlavně o postel.

 

sobota 30.12. / San Cristobal de la Laguna

Dnešek se nese ve znamení hledání ubytování, to jsme trochu podcenili na tyhle dva dny, plánovali jsme být ještě venku, ale nakonec je to trochu složitější najít dobré místo v civilizaci a tak nakonec volíme hotel v Puerto de la Cruz na jednu noc. Zkoušíme ale i různé “starší” metody, jako couchsurfing, což vlastně docela funguje, jen nikdo nemá místo. Chodíme po městě La Laguna a nasáváme atmosféru. Je to souměstí se Santa Cruz, do 18. století bylo hlavním městem a je v UNESCO, což tedy úplně nevím, na naše poměry je těch historických částí opravdu málo, ale největší památka se opravuje a není vidět, tak možná je to tím. Vidíme taky místní kapeu hrát na ulici, hrajou různé známé i vlastní věci, od rocku přes jazz a je to fajn.

Odpoledne se přesouváme autobusem do Puerta de la Cruz a hotelu Marte, pokoj na svoji cenu nic extra, ale městečko je moc fajn, líbí se mi tam, má takovou domáckou atmosféru, i když v něm je ohromná pouť s milionem lidí. Stojíme u stánku s churros, ale je večer, nedáme si je a místo toho jíme rozumně nějaký bramborový jídlo za 7 e (rozmačkaná brambora celku upečená s různýma náplněma). Další dny samořejmě už je zavřeno vždycky když jdeme okolo, ty sladký nám nejsou přány.

neděle 31.12. / Puerto de la Cruz, El Teide

Situaci s ubytováním na dnešek vyřešíme půjčením auta. Protože je Silvestr, jsou hodně pryč, takže jdeme do půjčovny v největším hotelu ve městě, kde máme úspěch a ani to není tak drahé, jak se zdálo na internetu. Na chvíli ještě parkujeme a jdeme si projít městečko za světla.

A když už to auto máme, vyjedeme s ním ke spodní stanici lanovky u hory el Teide – je krásné počasí a dalo by se určitě podniknout mnoho výletů, ale to bohužel nestíháme, tak někdy příště. K té lanovce jezdí i autobus z Puerta nebo i z druhé strany ostrova a výlet je to hezký za všech okolností – pro mě překvapivě je to tam celkem placaté, takže výlet kolem Teide nemusí být jen nahoru dolů (na vrchol to samozřejmě do kopce je).

V podvečer sjedeme opět dolů pár kilometrů od Puerta k pláži El Bollulo, kde na noc zůstaneme na parkovišti u restuarace – je odlehlá a v 22 zavírá, takže večer je tam klid. Místo jsme našli přes appku Park4night, taky praktická věc. Večeříme dole na pláži a při návratu se potkámě se sovou, která loví nejspíš přímo na parkovišti obvykle, když nás vidí, tak chvíli přemýšlí a odlétá do vedlejších banánovníků. Jdeme spát před půlnocí, v noci nás drobně vzbudí petardy z města, ale okolo nás je klid.

pondělí 1.1. / přejezd do El Ortigalu

Ráno vstáváme se sluncem v 8 a vyrážíme na benzinku pro kafe, vrátit auto a přeunout se. V Puertu je spousta, ale opravdu spousta ranních běžců – nevím zda novoroční předsevzetí, nebo je to tady normální – pravda je, že nikdy předtím jsem kolem 8 ráno ve městě nebyla. Ve vsi El Ortigal jsme po poledni, po dohodě s majiteli dáváme pračku (kterou běžně hostům nenabízí), a na hodinu a půl usínáme. Pak drobná procházka a plánování zbytku celé akce, od zítra už začíná pracovní mód. Vesnice je moc fajn, vypadá to vlastně jako v Čechách – remízky, úvozy, štěkající psy, více nebo méně kýčovité domy – jen místo jabloní jsou pomerančovníky a místo volně rostoucích naších dřevin jsou tady kaktusy. Majitel domu Pedro je milý chlapík, neumí moc anglicky, ale stará se o nás s nadšením. Když krájíme jídlo k večeři, objeví se v kuchyni kanárek – je to hodně zvláštní, jednak nevíme kde se tam vzal (do kuchyně není okno ani dveře a musel proletět přes 2 místnosti a nepozorovaně se nám objevit na noži, když jsme se nedívali (fakt).. hlavně pak, když začneme řešit jestli není majitelů a oba odejdeme z místnosti, tak zase nějak nepozorovaně zmizí…

úterý 2.1. / El Ortigal

První pracovní den. Zůstáváme tady 3 noci, abychom měli dva dny internetu a klidu na práci. Po těch dvou týdnech je to docela náraz, všechno mě tak trochu štve. Ale daří se to nějak překonat. Nicméně po 7 hodinách sezení na pohovce s počítáčem jsem nadšená, když nám ujede autobus, kterým jsme chtěli jet na nákup a musíme tedy jít pěšky. Hodinová procházka pomůže, nakoupíme si a zpátky už autobus chytíme. Žádný další kanárek už nepřiletí, jen se potkáváme s angličanem Davidem, který se ubytoval na dnešní noc, jezdí po ostrově na kole a dneska vyjel na Teide a zase dolů (myslím, že je trochu blázen, ale milý člověk).

středa 3.1. / El Ortigal

Další práce, první online prada, vypadám mnohem tmavší než kolegové, ale může to být i světlem. Daří se mi skončit v brzkém odpoledni, takže vyrážíme na procházku do blízké vsi La Esperanza, která je východiskem několika tras do blízkých kopců. Je to celkem opuštěné, ale tak hezké místo. Na večeři jdeme do místní hospody v El Ortigalu, menu nám přijde vysvětlit kuchař (nikdo jiný nemluví anglicky), nedává nám na výběr a něco naplánuje – ukáže se, že jsou to docela ohromné plátky masa, opět s výbornými kanárskými brmabory v soli a salátem. Je toho hodně, ale naštěstí je to docela zdravé.

Jsem za tohle místo moc ráda, byla to trochu znouzecnost, když jsem hledala ubytování na tyhle tři dny a vzali jsme to primárně kvůli ceně a poloze na straně ostrova, kde zrovna jsme.  A asi by mě nenapadlo sem jinak jet, což by ale byla škoda, protože je to vlastně skvělá poloha na spoustu věcí – ať už na takhle klidný pobyt, nebo, s autem by t vůbec bylo dobré na všechny strany, ale i to autobusové spojení není vůbec špatné. Rozhodně ukládám na příště.